Oppidum

Oppidum České Lhotice se obecně řadí ke starším lokalitám tohoto druhu v Čechách a na Moravě. Počátky výstavby první fortifikační fáze lze v druhé polovině 2. stol. př. n. l. Těžiště osídlení spadá do doby kolem počátku 1. stol. př. n. l.

Zvětšit fotku

Jako keltské oppidum mají České Lhotice řadu funkcí. Obrannou a vojenskou funkci potvrzují mohutné valy, obchodní význam dokumentují nálezy importů z blízkých i vzdálenějších oblastí. Na oppidu nechybí doklady specializované výroby či dokonce vlastní produkce mincí. Otázkou zůstává pouze náboženská funkce, která není vždy jednoznačně prokazatelná.

Důležitou úlohu při výběru polohy pro založení oppida hrál i koncentrovaný výskyt zdrojů nerostných surovin v jejím okolí. Jedná se především o výchozy železné rudy, či barevných kovů potřebných pro výrobu bronzu. Jejich využití v době existence oppida není zatím jednoznačně prokázáno, ovšem lze jej prozatím alespoň předpokládat. Stejně je to s možností rýžování zlata z cca 4 km vzdáleného potoka Okrouhlíku. Analýzy tuhové keramiky z oppida naznačují, že k její výrobě mohlo být použito grafitu z asi 11 km vzdáleného Holetína.

Poslední aktivity jsou doloženy v době kolem poloviny 1. stol. př. n. l. Stejně jako většina středoevropských oppid nezanikly České Lhotice násilnou cestou, ale byly poklidně opuštěny. Důvodem byly pravděpodobně mocenské a politické změny.

Keltské kmeny v Gallii byly podrobeny římskými legiemi, ze severu sílily tlaky Germánů a v Karpatské kotlině převzali vedoucí roli Dákové. To vše zapříčinilo zpřetrhání vazeb potřebných především k dálkovému obchodu, ale také narušilo vztahy v rámci regionů. Oppida tak ztratila hlavní podstatu své existence, což vedlo k jejich postupnému opouštění a konečnému zániku.