Oppidum

Předhradí

Otázkou zůstává existence opevnění předhradí. Je pravděpodobné, že předhradí, ač bylo prokazatelně osídleno, nebylo opevněno.

Opevnění

Mohutné trojité valy na východní a jižní straně. Ve vrcholu trojúhelníku sevřeném rameny valů se nacházela hlavní klešťovitá brána.

Délka valů byla 280 – 290 m.

Fortifikace se vždy po 20 – 30 letech obnovovala.

Sypaný val plnil funkci provizorního opevnění, poté následovala výstavba hradeb s kamennými čelními zdmi o výšce asi 2 m.

Klešťovitá brána

Hlavní brána lhotického oppida. Prostor východního křídla brány a samotného vstupu byl bohužel značně poškozen stavbou silnice v roce 1911, ale výzkum v 70. letech se pokusil objasnit její konstrukci a chronologii.

Na konci dovnitř zatočených křídel brány si lze představit věžovitou stavbu či jednoduché přemostění komunikace. Toto řešení vstupu zefektivňovalo obranu jednoho z nejcitlivějších míst opevnění. Případný útočník byl ohrožován dálkovými zbraněmi obránců nejen z čela, z věžovité stavby, ale také z obou křídel brány.

Severní brána

Brána byla zkoumána v roce 1979. Byly zde zachyceny kamenné kumulace, některé i s nálezy laténského stáří. Existence brány však nebyla ani vyvrácena, ani dostatečně prokázána, neboť prostor je narušen úvozem.

Vnitřní zástavba

Běžnou zástavbu představují jednotlivé sídelní jednotky podél hlavních cest, jejich základem byly ohrazené dvorce. Uvnitř se nacházely obytné domy i menší hospodářské stavby, často i řemeslné dílny. Prázdný centrální prostor sloužící jako shromaždiště, výzkumem zjištěn nebyl, lze ho ale předpokládat.

Akropole

Výzkumy akropole v 80. letech odkryly dosud nejrozsáhlejší souvislou plochu. Původní interpretace jako „kultovní areál“ ve světle nových výzkumů již neobstojí, ale lze zde rozeznat pozůstatky povrchových staveb a stopy po určité organizaci prostoru.

Halštatské mohyly

V roce 1971 byly v blízkosti akropole odhaleny dva kamenné věnce tvořící základy pohřebních mohyl o průměru 8 a 5 m. Jediným dosud známým a dochovaným předmětem datujícím mohyly, je bronzové nákončí pochvy meče z 1. pol. 7. stol. př. n. l V té době byly východní Čechy osídleny nositeli tzv. slezskoplatěnické kultury.